VELIKONOČNÍ VAJÍČKO

v cizině

Rusko

Ruské Velikonoce, stejně jako všechny další církevní svátky se slaví jindy než ve zbytku Evropy. Vždy se zpožděním. V Rusku jsou Velikonoce také svátky radosti a veselí. Jen pomlázky chybějí, snad proto, že smuteční vrby nejsou příliš rozšířené. Velikonoce jsou dodnes spojeny s řadou nejrůznějších tradic. Patří mezi ně především barvení a zdobení vajíček. Přátelé si je pak vzájemně darují na důkaz vzkříšení. Přitom si přejí hodně zdraví a třikrát se políbí na tvář.

Pascha neboli Velikonoce završuje předlouhý sedmitýdenní půst, a proto se o svátcích především hodně jí. Podávají se však jen jídla studené kuchyně, žádná teplá jídla ani ryby. Rusové znají i beránka nebo mazanec. Všechna jídla mají svou symboliku a připomínají smrt a vzkříšení. O Velikonocích také praskají ve švech kostely. Věřící - i ti méně pobožní - zapalují svíčky u ikon svých patronů a domů si odnášejí svěcenou vodu.

Na rozdíl od Ruska, kde katolíci představují nepočetnou skupinu, západní Velikonoční svátky se hojně slaví v sousedním Bělorusku.
Také v Litvě, kde je katolicismus hlavním náboženstvím, proudí o Velikonocích tisíce lidí do kostelů, aby si nechali vysvětit chléb, sůl, vodu a velikonoční kraslice - margučaj. Po obnovení nezávislosti Litevci oficiálně slaví Velikonoce dva dny. Nejprve v rodinném kruhu a v pondělí se navštěvují příbuzní a známí.



Žádné komentáře
 
založeno 28.3.2007